Vznik obce Horní Podluží je datován k roku 1411, kdy byl zhruba v místech dnešního kostela sv. Kateřiny postaven malý dřevěný kostelík. Roku 1566 jsou rozlišovány obce Horní a Dolní Grund, což byl až do roku 1947 název Horního a Dolního Podluží. Císařským vyhlášením z roku 1627 o nežádoucí přítomnosti nekatolických věřících v českém království, došlo k silnému odchodu luteránů a značnému vylidnění zdejší oblasti.

Ještě před počátky průmyslové revoluce se zde značně rozšířila textilní výroba. Uznání i v zahraničí získaly především výrobky z bílého lněného plátna. Roku 1885 byla provedena prozatímní územní úprava a k Hornímu Podluží byly přidruženy osady Světlík, Ladečka a Žofín. Roku 1980 byla obec v rámci sloučení připojena k Dolnímu Podluží. V roce 1990 byly obě obce z podnětu občanů znovu osamostatněny.

Z kulturních památek se v obci dochovala zvonice, nedávno zrestaurovaná socha sv. Jana Nepomuckého a v zaniklé osadě Světlík se nachází větrný mlýn holandského typu.